O autorce

Kvirin – Mgr. Bc Libuše Kovářová

Vystudovala jsem magisterské studium Učitelství matematiky a fyziky, pak jsem jela na rok do Anglie jako au-pair a potom jsem ještě vystudovala bakalářské studium Informatika. Od té doby učím na základní škole.

Má práce mě baví a naplňuje, vždycky jsem se snažila nad výukou přemýšlet a hledat cesty, které žáky někam posunou a navíc jsou pro ně stravitelné. Nejsem zastánce teorie, že děti se musí ve škole vždy jenom bavit – podle mého názoru není možné z každého žáka dosáhnout maximum bez toho, že by sám žák vyvinul odpovídající aktivitu a práci. Na druhou stranu určitě existuje celá řada možností, jak mu tuto práci zjednodušit, zefektivnit a zpříjemnit. 

1_1  2  3mala  4

Před lety jsem napsala úspěšnou třídílnou učebnici informatiky a Příručku pro učitele o počítačové grafice, při výuce jsem začala využívat metodu CLIL (využívám angličtinu při výuce matematiky), na naší škole jsem zavedla velmi aktivní kroužek robotiky, v informatice jsme v roce 2016 po řadě let výuky 3D grafiky začali využívat při výuce 3D tiskárnu.

A právě 3D tiskárna mě přivedla k tomuto projektu. Možnost vytvořit si vlastní výukové pomůcky na míru – to je skutečná výzva a zároveň příležitost! Ale aby to mohlo fungovat, je potřeba mít výuku nachystanou dopředu, tak, abych v případě potřeby mohla pomůcku jenom vzít a jít. Není přece možné vymýšlet a testovat pomůcku, zadání a řešení až v době, kdy ji chci využívat! To nestihnu, většinou se mi v té době objeví ještě něco dalšího...

... no a tak jsem si začala vymýšlet tyto sady. A když už jsem je měla a viděla jsem, že opravdu fungují, připadalo mi líto nevyužít ty hodiny přípravy i pro ostatní. A vznikl projekt Kvirin - Matematika rukama. Začala jsem vymýšlet další sady, opravovat, testovat a diskutovat s kolegy a znovu opravovat ... V tuto chvíli mám kompletních 6 sad sady a další 3 rozpracované, ale už nyní vidím, že to má smysl. Žáci jsou aktivní, samostatní, víc matematiku vidí a díky diferenciaci výuky mám čas věnovat se těm, kteří to potřebují a zároveň mít radost z vyřešených červených výzev těch, kteří už  jsou dál a společnou prací s ostatními by pouze ztráceli čas.

 

Co bude dál? Uvidíme. Žijeme v úžasné době, kdy už jsou technologie skutečně dostupné a je jen na nás, jaké pomůcky a metody pro výuku vymyslíme. Ráda budu spolupracovat s kýmkoliv, kdo chce výuku posunout zase někam dál od mechanických postupů k aktivizaci mozků, od memorování k tvůrčím procesům, od unifikovaných aktivit k výuce šité na míru potřebám a schopnostem všech žáků. Hodně štěstí nám všem!